Nesprávné umístění čidel je příčinou chyb měření. Proto zde uvádím některá doporučení pro ideální umístění jednotlivých čidel. V praxi je třeba vyvarovat se některých chyb.
Čidlo pro měření teploty a relativní vlhkosti by mělo být na místě chráněném před extrémními přímými vlivy počasí, kde je zaručena volná cirkulace vzduchu a mimo přímé sluneční světlo. V ideálním případě by mělo být čidlo umístěno nad přirozenými povrchy (např. trávník). Neumisťujte čidlo do blízkosti zdrojů tepla (např. komín). Při instalaci se vyhněte místům vyzařujícím teplo slunečního záření jako betonové a kovové plochy. Nevhodné umístění čidel má za následek nepřesné měření. Je jasné, že nelzevždy umístit čidla na ideální místo, ale je možné některé negativní vlivy eliminovat (např. umístěním čidel do stínu a dál od teplo vyzařujících stěn). Některá čidla pro měření teploty a relativní vlhkosti mají tkzv. radiační kryt zabraňující přímému slunečnímu světlu oteplovat čidla. Standart pro měření teploty a relativní vlhkosti je v České republice 2 m nad zemí v meteorologické budce.
Barometrický tlak
Barometrický tlak se měří čidlem, které je umístěno v hlavní (přijímací) části. Vzhledem k tomu, že barometrický tlak je stejný venku i např. uvnitř domu, pak není třeba věnovat umístění hlavní části z hlediska měření tlaku pozornost.
Rychlost a směr větru
Rychlost a směr větru se měří větroměrem (anemometrem). Rychlost větru je měřena větrným kolečkem s miskami (miskový), nebo s vrtulkou (vrtulový), směr větru je měřen korouhvičkou. Jednotlivá čidla měření rychlosti a směru můžou být zvlášť, někdy se měří jen jedna veličina. Anemometr by měl být umístěn v otevřeném prostoru, kde je zaručena volná cirkulace vzduchu mimo stromy, stavby a další překážky. Doporučovaná výška umístění anemometru je 10 m nad zemí na volném prostranství.
Srážky
Srážky jsou měřeny srážkoměrem. Srážkoměr se skládá z trychtýře a odměrného válce, nebo z trychtýře, nálevky a měřícího mechanizmu, kterým může být člunek s přesně definovaným objemem. Jakmile se jedna část člunku naplní srážkami, překlopí se a je zaznamenán impulz. Zároveň se voda z člunku vylije a plní se druhá část člunku. Počet impuzů je elektronicky zpracován a přepočten na množství zachycených srážek. Člunkový srážkoměr se používá pro měření srážek u domácích meteostanic. Nálevka je zpravicla chráněna mřížkou proti nečistotám, které by mohly srážkoměr ucpat. Je nutná občasná kontrola a vyčištění od nečistot, např. listí a větviček.
Srážkoměr by měl být umístěn na vodorovné ploše dál od zdí, plotů, stromů a dalších objektů, které by mohly redukovat množství dešťových srážek a které by mohly také způsobit zanesení srážkoměru nečistotami. Aby nedošlo k redukci množství srážek vlivem stínění blízkého objektu umístěte srážkoměr do výšky dvoj- až čtyřnásobné, než je tento objekt. Je důležité, aby dešťové srážky mohly volně ze srážkoměru odtékat.
UV záření
Čidlo UV záření umístěte tam, kde je sluneční záření celý den, mimo stín, nebo místo, kde by měření ovlivňovaly odrazy slunečního světla. Aby nedocházelo ke zkreslení měření, je třeba dbát, aby byl čistý kryt senzoru, kudy vchází záření.
ZÁVĚR
Byly zde uvedeny příklady umístění jednotlivých čidel. Samozřejmě v některých případech nelze umístit čidla ideálně. Někteří výrobci dodávají stojany, kde jsou všechna čidla blízko sebe, jsou propojena kabely, nebo jsou čidla kombinována. Účelem článku je seznámit zájemce o meteostanici, nebo uživatele s ideálním umístěním čidel. V praxi je nutné se vyvarovat montáži na vyloženě nevhodná místa a eliminovat tak hrubé zkreslení měřených veličin.
